Ezechiel 25:17
Cesta spravedlivého ze všech stran lemována jest nespravedlností, sobectvím a tyranií lidské zloby. Požehnán buď ten, kdo ve jménu lásky a dobré vůle vyvede slabé z údolí temnoty, neb ten jest skutečným pastýřem a spasitelem zbloudilých dětí. A já srazím k zemi mocným trestem a divokým hněvem všechny, kdo se pokusí otrávit a zničit mé bratry. A když uvalím svou mstu na tebe, seznáš, že jméno mé je Bůh!!!
Legendární monolog, který ve skutečnosti v Bibli v tomto znění nenajdete – Quentin Tarantino ho poskládal z různých pasáží a vlastních nápadů. Celá tahle scéna v bytě se točí kolem záhadného kufříku, jehož obsah bohužel nikdo z nás neuvidí. Mezi fanoušky se léta spekulovalo, že je v něm duše Marselluse Wallace... Při natáčení v něm prostě jen schovali oranžovou žárovku a baterii. Za zmínku stojí, že scéna v bytě se natáčela s velmi omezeným rozpočtem, a proto jsou díry po kulkách ve zdi vidět ještě předtím, než na Vincenta a Julese začne někdo střílet. Pro oba herce byla tato scéna přelomová – Johnu Travoltovi doslova restartovala uvadající kariéru a ze Samuela L. Jacksona udělala ikonu, která si monology o spravedlivé pomstě užívá dodnes.
Můj nejoblíbenější film.
PS: Jak jste poznali, tenhle obraz je mojí variací na nejslavnější poster z Pulp Fictionu.
